close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

SNC 15. Kapitola - Úplněk 1/2

7. května 2011 v 9:54 | Taria

15. Kapitola

Úplněk

1/2


Po dlouhé době další kapitola... doufám, že se bude líbit
Ráda bych ji věnovala Auše, Oronis, Anfulce a Nelien :-)

Ráno se Harry probudil časně. Protáhl si ztuhlé svaly a řádně si zívl. Zadíval se na postel profesora Foxe a zkoprněl. Fox spí? Ještě nikdy se mu nestalo, že by se probudil dřív než on. Tiše se vykradl z postele a přešel ke skříni. Opatrně ji otevřel, ale panty nepříjemně zaskřípaly. Vyděšeně zatnul zuby a ohlédl se.
Profesor se jen přetočil na druhý bok. Vlasy mu spadaly přes obličej a vytvořili tak černý závoj. Tiše oddechuje a spí dál. Harry si oddechl a ze skříně si vytáhl čisté oblečení. Schválně si vzal tu křiklavě zelenou košili, co včera dostal od Marleen. Opatrně skříň zavřel a tentokrát nevydala ani hlásku.
Oblékl se do košile a černých plátěných kalhot a bosky vyšel z pokoje. Seběhl dolů po schodech, kde už Mina připravuje snídani a Hermiona sedí v jednom z křesel a studuje Harryho vejce.
"Dobré ráno!" pozdravil zvesela a přisedl si ke své kamarádce. Usmála se na něj.
"Našla jsem, co je to vejce zač," oznámila mu a zalistovala v knize od Charlieho a Billa. Našla příslušnou stránku a podala mu ji, aby si to přečetl.
"Černý fénix?" vypadlo z něj udiveně a podíval se nedůvěřivě na svoji kamarádku, která třímá v rukách to podivné vejce. Přikývla a pobídla ho, ať si to přečte celé.
"Kde je Garreth?" přišla za nimi Mina a zahleděla se na Harryho. Už jí to vrtá hlavou déle, ale nechtěla chodit do jejich pokoje a zjišťovat to.
"Spí," pousmál se Harry. Byl to pro něj zvláštní pohled, vidět tak mocného muže klidně oddechovat a spát.
"Opravdu?" zeptala se nedůvěřivě. Hermiona se široce usmála. "Ale jak…"
"Dostal zajímavý dárek k Vánocům," promluvila Hermiona a tím na sebe strhla její pozornost. "Já a profesor Snape jsme pro něj vymysleli nový lektvar na spaní. Nepropouští zlé sny a vzpomínky, takže sny má, ale jen hezké. A navíc není návykový, takže ho může brát, jak se mu zlíbí!"
"Opravdu? Ale jak víš, že něco takového potřeboval?" nepatrně se zamračila. Už dávno pro něj něco takového chtěla udělat, ale ona není v lektvarech moc dobrá, aby to zvládla.
"Omylem jsem vyslechla váš rozhovor," omluvně se na ni podívala. Mina se jen pousmála a zavrtěla hlavou, že je to v pořádku.
"Tak to musíme být potichu. Spánek už potřebuje velmi dlouho!" usmívá se dál a vrátila se do kuchyně. Harry se znovu začetl do knihy, aby zjistil, co mu to Hagrid vlastně dal. Zjistil, že tento druh fénixe je téměř vyhynulý. Někteří svého druhu hledají svého pána, kterého doprovází, jiní žijí volně. Dočetl se i jejich úžasných schopností. Na rozdíl od Fawkese, kterého má Brumbál, slzy černého fénixe jsou velmi prudkým jedem.
"Kde k němu Hagrid přišel?" podivil se Harry a knihu zavřel. Hermiona pokrčila rameny a vejce mu vložila do rukou. Pokud si Harryho vybral jako svého pána, vylíhne se týden po úplňku. Pokud ne, bude muset čekat možná celá staletí, než někoho nalezne.
"Dobré ráno!" pozdravila je Marleen scházející ze schodů. Za ní se přiloudal i stále rozespalý Draco.
"Zdálo se mi to, nebo Fox opravdu spal?" zeptal se Harryho hned, jak ho uviděl a klesl do křesla vedle něj.
"Nezdálo se ti to. Hermina se Snapeem pro něj vymysleli lektvar na spaní. Vždyť víš, jaké měl problémy," pousmál se. To už za nimi přišla Mina a vyhnala je do jídelny, aby se nasnídali. Po chvíli se k nim přidal i Neil, který přišel letaxem. Vysvětlil jim, že si potřeboval ve vesnici něco zařídit.
Po snídani Neil Harryho opět zatáhl do podzemí, aby ho dál učil. Mina s úsměvem sklidila nádobí ze stolu a dala si načas, než ho umyla a uklidila tam, kam patří. Draco s dívkami si toho všimli, ale nijak to nekomentovali.
"Tak jo! A my jdeme dál zkoušet přeměnu!" nahnala je do obývacího pokoje, kde jednoduchým kouzlem vytvořila dostatečný prostor. Učni si posedali na podlahu a začali se svojí přeměnou. Mina je s úsměvem sleduje a kontroluje, aby neudělali žádnou chybu.
Už trénovali nějakou dobu, když uslyšeli kroky na schodech. Všichni se otočili tím směrem a sledují Foxe v černé košili a plátěných kalhotech, jak schází dolů.
"Měli jste mě vzbudit," poznamenal, když si všiml, že trénují. Mina se na něj ušklíbla.
"Jako bych je nezvládla uhlídat sama. Navíc jsi po dlouhé době pořádně spal, tak proč bych tě budila?" protočila oči a vytratila se v kuchyni, aby jim připravila čaj.
"Co lektvar?" zeptala se Hermiona s úsměvem.
"Funguje skvěle, děkuji." Posadil se do jednoho z křesel u stěny. Všichni tři se k němu otočili čelem. "Jak jde přeměna?" přelétl je zvědavě očima a čeká na jejich odpověď.
"V pohodě. Sice je to pořád bolestivé a pomalé, ale lepší se to!" usmála se Marleen a protáhla si rozbolavělé končetiny. Garreth kývl, že rozumí. Vždycky to tak bývá, ale je to stále lepší a lepší. Za chvíli to bude dokonalé.
Mina se vrátila s podnosem s plnou konvicí čaje a hrnky. Nezapomněla ani na talířek se sušenkami. Podnos postavila na malý stolek a začala všem rozlévat čaj. Z tváře jí po celou dobu nezmizel úsměv. Všem podala hrnek plný horké tekutiny a posadila se do křesla, ve kterém seděla i předtím.
"Malá pauza neuškodí…" poznamenala s úsměvem a opatrně se napila. Všichni učni nadšeně přikyvují.
"Už za dva dny…" protáhla zamyšleně Hemriona.
"Jen dva dny a je úplněk…" přikyvuje Draco i Marleen. Mina se pousmála. Také doufá, že se to Harrymu povede a dokáže své proměny ovládat. Teprve teď si uvědomila, že ti dva nikdy nemluvili o jeho pokrocích či nezdarech. Drží si vše v tajnosti a netuší, jak jejich lekce pokračují. Ani se jich na to neptali.
"Ví vůbec někdo, jak jejich lekce pokračují? Já se totiž ani jednou neptala…" nadhodila a zkoumavě si je prohlédla.
"Harry o tom nemluví. Vždycky jen pokrčil rameny a řeč odvedl jinam. Asi o tom nechce mluvit," odvětila Hermiona a její přátelé přikyvují.
"Neil se vždycky jen ušklíbne a zmizí z mého dosahu," informoval Garreth a napil se ze svého šálku.
"Tajnůstkáři!" postěžoval si Draco, čímž dívky rozesmál. Mina nad nimi zakroutila hlavou, ale směje se s nimi. Dokonce i Garreth se pousmál, ale všimla si toho jen jeho dlouholetá přítelkyně. Je to pro něj velký pokrok. Je ráda, že ho doprovází zrovna tito čtyři mladí lidé.
"Tak! Do práce!" tleskla Mina a usmívá se. Odložila prázdný hrnek na tác a studenti následovali jejího příkladu. Pohodlně se usadili a znovu začali se svou přeměnou.
Další den měl Harry volno. Neil mu řekl, že by se měl na nadcházející úplněk připravit a odpočinout si, proto ho nechá pro jednou být.
Uvelebil se v křesle v obýváku a sleduje své přátele, jak se mění na zvířata. Jde jim to čím dál lépe. Závidí jim. On sám neví, jestli bude zítřejší večer úspěšný nebo selže a budou tu muset opět dlouhou dobu zůstávat.
Tak se zamyslel, že si ani nevšiml Hermiony, která se k němu v podobě kočky přiblížila. Lekl se, když mu vyskočila na klín a upřela na něj oči. Pousmál se a podrbal ji za ušima. Hermiona se jen protáhla a ladně z něj seskočila. Chvíli to trvalo, ale proměnila se zpět v člověka.
"Nějaký zamyšlený, nemyslíš?" nadhodila a usmála se na něj. Draco i Marleen se na ty dva podívali. Také si toho všimli. Harry je stále nějak mimo a pohlcen svými myšlenkami.
"Bojím se zítřka…" přiznal se tiše.
"Zatím ses nikdy svých přeměn nebál," poznamenal Garreth ze svého křesla na druhé straně pokoje.
"Já vím, ale teď. Bojím se, že zklamu," povzdechl si. Mina se mezitím tiše vypařila, aby si tyto problémy řešili v klidu mezi sebou.
"Nemáš se čeho bát, určitě to zvládneš!" povzbudivě se na něj usmála Marleen a vstala ze země. Protáhla si svaly, docela ji ty přeměny zmohly.
"Přesto… nechci zklamat. Neil tolik věří, že to zvládnu…" zadrhl se mu hlas. "Měli byste ho vidět, jak je vždycky nadšený, když jsme spolu v podzemí…" odmlčel se a přelétl očima své přátele. "Nechci ho zklamat…"
"Nezklameš," promluvil Fox dřív, než kdokoli jiný. Harry se na něj trochu pochybovačně zahleděl.
"Přesně tak! Vzpomeň si, co všechno jsi dokázal! Tohle zvládneš taky!" usmála se na něj Hermiona a pevně ho objala. Marleen se ušklíbla a skočila po nich taky. Harry se začal smát, když ho obě dívky začaly lechtat. Draco sedí kousek od nich na zemi a směje se se svými přáteli. Garreth je opodál zamyšleně sleduje.
"Tomu se říká, vzácné chvíle," ozval se mu u ucha tichý hlas Miny. Nelekl se jí a ani se na ni nepodíval. Stále sleduje své čtyři studenty, jak si užívají života. V jednu chvíli vypadají, že se rozpláči a v druhou se spolu z plna hrdla smějí. Harry se svíjí v záchvatech smíchu na prostorném křesle pod rukama dívek, které ho stále lechtají, a Draco se směje s ním. Všichni se smějí a jsou spolu šťastní.
Mina se opřela o opěradlo křesla, ve kterém sedí její dlouholetý kamarád, a s úsměvem je pozoruje.
"Jsem ráda, že zrovna oni jsou po tvém boku!" oznámila mu tiše a ani se na něj nepodívala. Garreth se na ni zahleděl s pozvedlým obočím. "Mají tě upřímně rádi. Proč by se jinak tolik snažili pomoci ti s tvým problémem? Proč by ti chtěli udělat tak velkou radost?" nadhodila a stále se potutelně usmívá. Pořád ji sleduje a čeká, co mu řekne dál. "Mění tě…" konečně na něj shlédla. "Stále častěji se usmíváš, i když jsou to jen chvilky. Stále více se tvoje chladná maska rozpadá. Jsem šťastná, že jsou po tvém boku, právě oni. Dávají tvé rozpukané srdce do pořádku, což jsme nikdy nedokázali ani my," pohladila ho po rameni a s úsměvem opět odešla.
Garreth se za ní chvíli díval, ale poté se opět otočil na studenty. Tentokrát dívky zaútočily na Draca a Harry se válí po zemi a snaží se rozdýchat záchvaty, které mu způsobily. Chtě nechtě se nad nimi musel posmát. Mina má pravdu…
Další den se Harry probudil dřív, než všichni ostatní. Tiše se oblékl, aby nikoho neprobudil a vytratil se z pokoje. Při odchodu se musel podívat na Foxe. Je to velký nezvyk vídat ho spát. Potichu sešel do přízemí do kuchyně. Chvíli sledoval obsah lednice a spižírny, než se rozhodl, co pro všechny připraví k snídani.
Co nejtišeji to šlo, začal připravovat lívance plněné ovocem a některé i jen tak. Poté udělal jako vždy míchaná vejce a slaninu a nezapomněl ani na hromadu toastů. Na vše dal ohřívací kouzlo, aby jídlo vydrželo čerstvé a teplé, než se všichni probudí. I Mina to tak dělá a naučil se to od ní. Poté nachystal i mísu ovoce a obvyklé nápoje, jako kávu, čaje a džusy. Vše úhledně nachystal na stůl a přidal pro každého sklenku, hrnek, talíř a příbory. Ujistil se, že je všechno perfektní a sedl si ke stolu. Je skoro šest, takže za chvíli se začnou všichni trousit dolů, jako každé ráno.
Trochu se zamračil a pohlédl na hodiny. Mina vždycky vstávala dřív než ostatní a chystala snídani. Dnes tu ale není, nejspíš zaspala.
Jako první dolů došly Hermiona s Marleen. Udiveně zůstaly stát ve dveřích, když uviděli Harryho u bohatě prostřeného stolu se snídaní.
"Dobré ráno!" pozdravili po prvotním šoku a přisedly si k němu.
"A kde je Mina?" zeptala se zvědavě Marleen a nabrala si na talíř několik lívanců plněných meruňkovou a jahodovou marmeládou.
"Nevím, asi zaspala. Dneska jsem se probudil hodně brzo a nechtělo se mi už spát, tak jsem si říkal, že dneska udělám snídani. Asi jsem se rozhodl dobře…" pousmál se.
"Měli bychom to dělat častěji," prohlásila zamyšleně Hermiona. Marleen přikyvuje.
"Přece jen nás tu živý a nechávají bydlet. Občas bychom měli pomoci," stále přikyvuje a zakousla se do lívance. "Je to moc dobrý!" pochválila Harryho umění. To už dolů přišel i Garreth v doprovodu Draca. I oni se pozastavili nad tím, že tu chybí Mina, ale také si řekli, že nejspíš zaspala.
"Dobrý ráno, všichni!" vpochodoval po chvíli do kuchyně i Neil a sesul se na jednu z volných židlí.
"Dobré ráno. Kde je Mina?" zeptal se Garreth a zahleděl se do starostlivé tváře svého přítele.
"Nějak jí není dobře, tak zůstala v posteli. Nejspíš něco chytla," povzdechl si.
"To ne, doufám, že bude brzo v pořádku!" ozvala se staroslivě Hermiona a energicky vstala a vytáhla dřvěný tác. "Aspoň jí donesu něco k s nídani, měla by něco sníst."
"To jsi moc hodná!" usmál se na ni vděčně Neil.
"To je samozřejmost! Když se ona stará o nás, tak se postaráme i my o ni!" vrátila mu úsměv a naložila na tác sklenici vody, sklenici džusu, talíř s tousty a čerstvé ovoce. Pobrala svůj náklad a pomalu vyšla směrem ke schodům do patra.
"Moment!" vyskočila Marleen na nohy a našla malou skleněnou vázičku, kterou naplnila vodou a postavila ji na podnos v Hermioniných rukou. Poté přešla ke květináči s bohatou nadílkou fialek, pár květů utrhla a umě naarančovala s pár lístky do vázičky. "To je mnohem lepší!" spokojeně se usmála a nechala Hermionu jít dál.
Opatrně vyšla schody do patra a nemotorně si otevřela dveře do ložnice Miny a Neila. Mina leží v posteli a pomalu se otočila ke dveřím. Usmála se, když uviděla Hermionu.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama