close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

SZ 9. Kapitola - Přemlouvání pro nemožné 2/2

15. dubna 2011 v 11:47 | Taria

9. Kapitola

Přemlouvání pro nemožné

2/2



Před ředitelnu došel nerušeně, už nepocítil oči neznámého, které ho sledovaly. Pochopil, že ten někdo ho sledoval už dlouho. Bude si muset dávat větší pozor.
Stanul před chrličem do Brumbálovy pracovny a začal přemýšlet nad heslem. Už dávno zjistil, že ředitel používá jako hesla názvy různých sladkostí, tak začal zkoušet, dokud se nestrefí. Netrvalo mu to ani nijak dlouho a chrlič se odklonil. Po točitých schodech vyšel nahoru a slušně zaklepal na dveře. Počkal na vyzvání a vešel do pracovny. Jako vždy tu není sám. Dnes je tu s ním Black a Moody. Ta společnost se mu moc nelíbí, ale raději ji nijak neřeší. Jim může být jedno, oč ředitele žádá.
"Dobrý den, profesore, pánové," kývl na pozdrav a postavil se před Brumbálův stůl.
"Dobrý den, Harry. Copak bys rád?" zeptal se ho Brumbál s úsměvem a pečlivě ho pozoruje zpod půlměsícových brýlí. Black s Moodym ho taktéž sledují.
"Mám žádost, pane profesore. Chtěl bych pokračovat v boji s katanou, jako jsem se učit na ISŠ," oznámil hned, proč přišel. Nechce v jejich společnosti být moc dlouho.
"Tak to ani náhodou! Něco se ti stane!" vyhrkl hned Black. Harry se na něj ledově podíval, Brumbál smířlivě.
"Nemusíte mít strach, nic se mi nestane. Nejsem začátečník," pronesl líně a obrátil se zpět na profesora.
"Nevím, Harry, jestli je dobrý nápad nechat tě cvičit samotného s mečem. Musíš sám uznat, že to není rozumné," usmál se na něj mile.
"Nebyl bych sám. Byl jsem navštívit profesora Snapea s žádostí, aby mne učil on. Poslal mne za Vámi, že musím mít nejprve souhlas od Vás," vysvětlil.
"Snape?! Tak to už vůbec!" zamítl to rázně Black a rozhodně se postavil vedle něj. "Brumbále, zakazuji svému kmotřenci, aby se se Snape učil šermovat!"
"Vy mi nemáte co zakazovat!" sykl k němu nebezpečně Harry. Už ho začíná štvát, jak se k němu chová. Proč se o mě tolik stará, když se nestaral celých devatenáct - vlastně šestnáct let! Zuří v duchu. V jeho tváři však nejde nic vyčíst. "Siriusi, prosím," uklidňuje ho Brumbál a nepřestává se usmívat. Harry dostal chuť ho praštit. "Pokud jsi mluvil s profesorem Snapem a on souhlasil, nevidím žádný problém," souhlasil s jeho žádostí. "Akorát bych byl rád přítomen na Vaší první hodině, abych si byl jist, že je to bezpečné."
"Jistě, pane. Až se s profesorem domluvím na bližších informacích, dám Vám vědět, kdy a kde začneme. Pokud mne nyní omluvíte," kývl na rozloučenou a vydal se ke dveřím. Všiml si, že ho doprovází pohled tří kouzelníků. Hlavně ho rozčílil ten nesouhlasný Blackův. Už mu leze na nervy.
Po cestě do sklepení ho potkalo několik spolužáků, kteří ho se zájmem sledovali, kam jde. Nevěnoval tomu pozornost, protože jeho pronásledovatel už se neukázal, což je velmi dobře. Jakmile se dostal do chodby vedoucí ke kabinetu profesora lektvarů, potkal Draca Malfoye. Ten mu nevěnoval jediný pohled a okamžitě se mu ztratil z dohledu. Na chvíli se zastavil a zůstal se za ním dívat. Od jejich setkání ve vlaku se změnil. Alespoň podle vzhledu. Už nemá vlasy tak upravené a ulízané. Ani jeho oblečení už není tolik udržované. Něco se mu muselo stát. Pokrčil rameny a došel ke kabinetu profesora. Počkal na vyzvání a vešel. Snape se na něj zkoumavě zahleděl temnýma očima a čeká, co mu Harry řekne.
"Byl jsem u ředitele a svolil. Má jen jedinou podmínku a tou je, že bude přítomen na naší první společné hodině," informoval ho a čeká, co mu na to odpoví. Snape nic neřekl, jen pozvedl obočí. "Souhlasíte tedy s mou výukou?"
"Dobrá," souhlasil nakonec a Harry se chtě nechtě pousmál. "Příští týden ve středu v sedm večer se sejdeme v druhém patře v bývalé učebně obrany. Přizpůsobím ji pro naše hodiny. Ředitele informuji já," oznámil mu čas a místo jejich nejbližší hodiny pro cvičení s katanou. "Zatím nashle, pane Gregory," vyhodil ho ze své kanceláře a vrátil se k opravování esejí. Harry se rozloučil a tiše opustil jeho kabinet. Rovnou se vydal do společenské místnosti, kde se usadil do křesla ke krbu. Hermiona se z něj snažila dostat, kam šel, ale nic jí neřekl. Raději se ho dál nevyptávala a změnila téma hovoru, neboli začala s ním probírat domácí úkol z run. To už byl sdílnější a rozhovořil se. Runy měl vždycky rád a baví ho. Ronovi se jejich rozhovor moc nelíbil a znechuceně odešel do ložnice.

Dny uběhly rychle a přišla středa, na kterou se velmi těšil. Už dlouho nedržel katanu v ruce a nebojoval, musí se dostat zpět do formy. Možná by také mohl začít po ránu běhat, aby si zlepšil kondici. S těmito myšlenkami si do tašky nacpal svoje kimono, aby v něm nemusel přecházet celou školu a nebyl moc nápadný. Nápadnost mu zařídí katana, kterou si nese v ruce. Přehodil si tašku přes rameno a přes společenskou místnost vyšel na kamennou chodbu hradu. Doprovázely ho zmatené pohledy spolužáků, kteří svou pozornost upírali na zbraň v jeho ruce. Nekomentoval to a vyšel rovnou ke staré učebně, kde se má sejít s profesorem.
Po cestě nepotkal skoro nikoho, i když v tuto dobu končí večeře. I těch pár studentů stačilo, aby si připadal divně. Ty jejich pohledy. Už si na ně zvykl, ale teď se na něj dívají ještě víc pochybovačně a to jen díky kataně v jeho ruce. Třeba ji ještě nikdy neviděli… Prolétlo mu hlavou a nepatrně se nad tím ušklíbl. Možné je všechno.
Došel před správnou učebnu a vešel dovnitř. Přišel o něco dřív. Ještě tu nikdo není. Odnesl si své věci do rohu místnosti a vytáhl si své bílo-černé kimono. Kouzlem si ho zaměnil se školním hábitem. Hábit se mu úhledně složil na jeho tašku. Obojí položil na jednu z lavic, aby to neválel po zemi. Hůlkou nechal všechny lavice a židle odsunout podél stěn, aby se utvořil co největší prostor. Katanu si připevnil k boku a upravil si široké rukávy. Bosky se postavil doprostřed učebny a čeká na příchod profesorů. Ti přišli hned v zápětí. Jako první vešel Snape a za ním další osoby. Zamračil se. Neměl jen tak náhodou přijít pouze Brumbál?
"Dobrý večer, profesoři, pánové," kývl na pozdrav a snaží se být co nejvíce slušný, i když v něm vře vztek. Proč nepřišel Brumbál sám? Vždyť říkal, že přijde jen on! Jenže on s sebou vzal i ředitelku jeho koleje, Lupina a Blacka! To mu ještě scházelo. Raději se snaží na sobě nedát znát svoji nelibost. Poznal, že profesor Snape je na tom stejně. Také se mu nelíbí jejich obecenstvo.
"Doufám, Harry, že ti nevadí přítomnost pana Lupina a Blacka?" zeptal se ho Brumbál s úsměvem. Harry zatnul zuby.
"Ovšem, že ne," odsekl a raději se od něj odvrátil.
"A přítomnost profesorky McGonagallové je ti myslím jasná, že? Je to ředitelka tvé koleje a měla by vědět, čím se její studenti zabývají," vysvětlil i její přítomnost, i když to bylo Harrymu jasné. Raději se k tomu nijak nevyjadřoval. Dokonale ignoroval, že Brumbál se svým doprovodem si posedal na židle podél lavic a rozpustil si vlasy, aby si je vzápětí pořádně stáhl. Nechce, aby mu překážely v obličeji. Potřebuje volné oči, zvláště když ještě ani trochu nezná schopnosti svého protivníka. Mohla by to pro něj být značná nevýhoda. Bohužel tak dokonale odhalil úplně všechny své jizvy. Jsou mnohem více zřetelnější.
"Co se ti stalo? Ty jizvy…" nakousl nejistě Black.
"Ty jizvy jsem měl vždycky, když jsme se viděli. Proč se najednou zajímáte?" odsekl a ani se na něj nepodíval. Pozoruje Snapea, který si sundal hábit a zůstal v černé košili a volnějších černých kalhotách. Hábit si složil na blízkou lavici a přidal k ní i boty. Zůstal bosky stejně jako Harry. K překvapení všech si i on stáhl své delší černé vlasy do culíku. Z kapsy vytáhl zmenšenou katanu a zvětšil ji pomocí hůlky do původní velikosti.
"Znáte doufám kouzlo, které dočasně otupí Váš meč, pane Gregory?" obrátil se k němu čelem.
"Ano, pane. Vždy jsme ho používali, abychom se nijak vážně nezranili," přikývl a vytasil svůj meč z dřevěné pochvy. Podržel si katanu před sebou ostřím vzhůru a špičkou hůlky přejel po ostří. Mumlal při tom kouzlo. Dokončil kouzlo ve stejnou chvíli jako Snape. Hůlku položil na hromádku svých věcí a postavil se doprostřed místnosti do bojového postoje. Snape též odložil hůlku a postavil se kus před něj. On si však pochvu nenechal u sebe a odhodil ji. Harry na to nic neřekl, jen pozvedl obočí. Jeho protivník se připravil a vypočítavě si ho prohlíží.
"Začněte," pokynul mu Snape s úšklebkem. Harry se však k ničemu neměl a sleduje ho. Čeká, až zaútočím já. Chytré. Pomyslel si Snape a pousmál se. "Jak chcete!" zašeptal si pro sebe a zaútočil jako první. Harry jeho útok vykryl. Boj započal. Úder, kryt, útok a ústup… Jejich souboj vypadá jako tanec. Smrtonosný a zároveň úžasný. Nikdo z přítomných se je neodvažuje vyrušit ani jediným slůvkem, protože by je to mohlo rozptýlit. Jen malé zakolísání a znamenalo by to smrt. Sice mají meče ztupené, ale poznali, že ti dva berou souboj "na život a na smrt". Snape najednou zaútočil větší silou než kdy před tím. Harry ho stěží odklonil, ale vzápětí na něj mířilo ostří z jiné strany. Snape zrychlil. Snažil se s ním udržet krok, ale moc dlouho mu to nevydrželo. Snape ho natlačil na jednu z lavic a otupené ostří meče mu přiložil ke krku.
"Mrtev," ušklíbl se a odstoupil od něj. Je udýchaný a lije z něj pot, ale Harry je na tom úplně stejně, ne-li hůř. Některá místa, kde ho zasáhlo tupé ostří, ho bolí a bude mít modřiny. Potěšilo ho ale, že Snape je na tom s tímto stejně. Také ho několikrát zasáhl.
"Znovu, pane?" nadhodil Harry a odstoupil od lavice, kam ho bolestivě natlačil. Snape ho chvíli sledoval, ale přikývl.
"Vždyť už je úplně vyčerpaný!" namítl Black ze svého místa, ale Harry ho zchladil jediným pohledem.
"No a? V pravém boji na mě útočník nebude brát ohledy, jestli náhodou nejsem unavený a nechci si odpočinout!" zasyčel vztekle a odvrátil se od něj.
"Pochybuji, že budeš někdy ve válce bojovat takhle!" namítl uraženě.
"A jaký je v tom rozdíl? Jestli budu bojovat s hůlkou nebo s mečem, stejně se mě nikdo nebude ptát, zda náhodou nejsem unavený!" zařval na něj a dostal chuť ho proklet. Black chtěl ještě něco namítnout, ale zarazil ho Brumbál.
"Ten hoch má pravdu, Siriusi," poznamenal a nastalo opět ticho. McGonagallová má rty stažené do úzké linky. Nejspíš se jí tahle disciplína nelíbí. Lupin si zase Harryho zachmuřeně prohlíží, ale nic neřekl. Harry se Snapem si zase stoupli proti sobě, ale nyní jako první zaútočil Harry. Tento boj už byl o něco pomalejší a rozvážnější z obou stran. Ten první byl otestování sil protivníka. Spíš zkouška. Nyní to je vážnější. Postupně své pohyby zrychlovali.
"Pro dnešek končíme!" prohlásil Snape, když ho už po druhé porazil. Tentokrát však Harry skončil na zemi a hrot Snapeova meče mu nebezpečně mířil do míst, kde má srdce. Unaveně kývl na souhlas a sesbíral se ze země. Hůlkou se očistil a převlékl do školní uniformy. Kimono pečlivě složil a uložil do kabely, kterou si pověsil na rameno.
"V sobotu, stejná doba a stejné místo!" informoval ho Snape těsně před tím, než stačil Harry odejít. Přikývl na souhlas a rozloučil se se všemi. Nečekal ani na odpověď a raději odešel. Rovnou si to zamířil do věže. Po cestě nepotkal ani živáčka, což se nedalo čekat od přeplněné společenské místnosti. Všechny ignoroval a zapadl do ložnice, kde si všechny věci schoval do kufru a rovnou zašel do sprchy. Sice použil čistící kouzlo, ale sprcha je přece jen lepší. Nechal na sebe dopadat horkou vodu a prohlíží si modřiny na rukou a jednu velkou a dost bolavou na boku. Voda naštěstí jeho tělo uvolnila a bolest nevnímá. Zažil horší bolest. O mnoho horší.
Z jeho relaxování ho vyrušilo zalapání po dechu. Podrážděně se otočil a spatřil Rona, který vešel do společné koupelny. Došlo mu, co ho vyvedlo z míry a s protočením očí se od něj odvrátil. Ví, že jeho zjizvená záda nejsou moc pěkný pohled, ale nemusí to tak okatě dávat najevo. Rychle se umyl, usušil a oblékl do hábitu. Ještě s mokrými vlasy opustil koupelnu a nechal za sebou stát udiveného Rona, který nebyl schopen jediného slova.
Vrátil se do ložnice a okamžitě si lehl do postele. Zatáhl kolem postele závěsy a zavřel oči. Netrvalo dlouho a dostalo se mu vytouženého spánku.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Auša Auša | 15. dubna 2011 v 19:07 | Reagovat

dobřéé, jen do Blacka! zaslouží si to! *vytahuje transparenty s nápisem ´Jen do něj´* :D líbí, líbí moc :) a ten souboj se Snapeem, že to tam budeš dávat častěji :D krásná kapitola, těším se na další díly :))

2 Oronis Oronis | 16. dubna 2011 v 8:05 | Reagovat

Pěkná kapitola, děkuji za pokračování, už se těším na další. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama