
10. Kapitola
Rozhodnutí šílence

"Tak?" zeptal se jich Fox, když se konečně po dvou hodinách probrali.
"Kočka," pousmála se Hermiona.
"Dobře. Bylo to nějaké určité plemeno nebo si můžete zvolit, jaké chcete?" vyptává se jí dál.
"Je to jedno," pokrčila rameny. Přikývl a jeho oči přešly z ní na Marleen.
"Orel skalní!" pronesla pyšně. "Vždycky se mi líbili," zasnila se. Jako poslední byl Draco. Ten se zamračil a bylo na něm vidět, že je mu to proti srsti.
"Fretka," zamumlal podrážděně. Hermiona s Harrym se rozesmáli, protože si dobře pamatují na událost ve čtvrtém ročníku.
"Fajn! Máte dva dny. Dokonale si nastudujte stavbu těla vašeho zvířete, jinak bude všechno zbytečné, jasné? Vám už jsem sehnal někoho, kdo Vás bude učit ovládat další stupeň lykantropie," obrátil se na Harryho. Přikývl na souhlas. "Dobrá. Teď vás doprovodím na kolej. Je pozdě, a pokud vás někdo chytí, budete mít velký malér. Kdyby se někdo ptal, měli jste trest!"
"A byl tak hrozný, že se o něm raději s nikým nebudeme bavit," přikývla Hermiona na souhlas.
"Správně!" přitakal a vstal. Všichni společně opustili jeho pracovnu a zamířili do Nebelvírské věže, která je blíž. Nikdo po cestě nepromluvil jediné slovo, teprve až když se Fox zastavil a pozorně se zahleděl do tmy před sebou. Ani se neotočil na čtyři studenty a rukou jim naznačil, aby se skrčili u stěny. Raději rychle uposlechli a potichu změnili svoji pozici. Fox nečekaně zaútočil a poslal rudý paprsek do tmy před sebou. Chodba se osvětlila a odhalila tak své tajemství. Postava v černém plášti s bílou maskou! Smrtijed kouzlo vykryl a znovu ho zahalila tma. Fox chodbu osvětlil a pozorně osobu před sebou sleduje.
"Jak ses sem dostala?" zasyčel nebezpečně.
"To bys rád věděl, co?" začala se Smrtijedka smát a Harrymu zamrazilo. Poznal ji, Belatrix Lestrangeová! Ta, co zabila jeho kmotra! Chtěl se zvednout, ale Fox ho jedním rychlým pohledem zastavil.
"Tak povídej, jak ses sem dostala?" zopakoval ke Smrtijedce svoji otázku. Ta se znovu zasmála.
"Nemáte ani potuchy, jak Pán všeho zla zesílil! Myslíte, že tato ubohá ochrana vám v něčem pomůže? Ne! Jinak bych tu přece nebyla!" směje se dál.
"Takže jsi tu sama, hmm?" ověřuje si ten fakt. "A co máš za úkol… Tipl bych si, že jde o Harryho, nemám pravdu?"
"Ó, ty jsi to uhodl," ušklíbla a zahleděla se na Harryho. "Přesně tak, jdu si pro toho malého Pottříčka!"
"Tak to jsi potom narazila na špatnou osobu!" nečekaně na ni zaútočil. Zděšeně zavřískla, ale hned se začala bránit. Nevýhodu z nečekaného útoku ale nedokáže vyrovnat. Sesílá na ni jedno kouzlo za druhým a nutí ji tak ustupovat. Stíhá se jen bránit, natož ještě útočit. Zpoza něj se ozval zděšený výkřik. Trhl hlavou, aby se podíval, co se děje. To dalo výhodu Belatrix a použila kouzlo, kterému se stihl jen těsně vyhnout. I tak mu to způsobilo ošklivou ránu na rameni. Takže ještě tři další, ano? Přece jen
nejsi sama! Prolétlo mu hlavou. Ten, kdo vykřikl, byla Marleen. Fox se od nich vzdálil, jak útočil na Belatrix, a ke čtyřem přátelům se začali přibližovat další tři Smrtijedi.
nejsi sama! Prolétlo mu hlavou. Ten, kdo vykřikl, byla Marleen. Fox se od nich vzdálil, jak útočil na Belatrix, a ke čtyřem přátelům se začali přibližovat další tři Smrtijedi.
"Takže jsi lhala, co?" poznamenal k ní. Smrtijedka se pochechtává.
"Přece si nemyslíš, že bych ti řekla, kolik nás přišlo, co? To jsi opravdu tak naivní? Těm čtyřem ale nepomůžeš. Já jsem tvůj protivník!" znovu zaútočila a znemožnila mu tak, aby šel chránit studenty. Přívěsek na hrudi ho nepříjemně pálí.
"Co budeme dělat?" zeptala se Hermiona šeptem. Fox ji ale zaslechl.
"Patrona!" stihl na ni křiknout, než ho Belatrix zasypala dalšími kouzly. Stihl se jim vyhnout a sám zaútočil.
"Patrona? Proč patrona?" nechápe Draco a couvá od Smrtijedů.
"Nechápeš? Pošleme tak pro Marleeninu mámu!" vyhrkla Hermiona. Harry vytáhl hůlku a než mu v tom stihli Smrtijedi zabránit, vyčaroval stříbrného jelena, který se hned rozeběhl chodbou pryč. Smrijedi nečekali a na čtveřici přátel zaútočili.
********
Sharon zrovna vyšla ze sprchy, oblékla se do bílé noční košile, vzala si župan a posadila se do křesla v malé společenské místnůstce, která patří k jejím komnatám. Opřela se do opěradla a zavřela oči. Dnešní den byl náročný. Zvláště ta schůzka u Brumbála v pracovně. Co si o sobě ten starý blázen myslí? Povzdechla si.
"Garreth má pravdu. Musíme tomu chlapci v hodně věcech pomoci. Tak mladý a má tak velké břemeno," zakroutila hlavou a zahleděla se na strop potemnělého pokoje. Dveře z chodby se najednou rozletěly. Trhla hlavou a nechápavě zírá ne stříbrného jelena. "Patron? Ale kdo..." zarazila se a zbledla. "Jak je to možné?!" vykřikla zděšeně. Vyskočila na nohy a nehledě svého úboru vyběhla za patronem, který ji vedl temnými chodbami. Běží jak nejrychleji může. Studená kamenná podlaha ji řeže do bosých nohou, ale nezpomaluje. Je jí to jedno. Někdo potřebuje její pomoc a hodlá tomu dotyčnému pomoct, ať to stojí, co chce.
Po chvíli uslyšela rámus. Je blíž. Už jen kousek. Prudce se zastavila v zničené chodbě. Vytřeštila oči. Na jedné straně Fox, který bojuje proti jedné Smrtijedce, co se pořád směje a v tom hlase je znát šílenství. Co ji vyděsilo víc, jsou čtyři studenti, bojující bok po boku proti třem dalším Smrtijedům.
Vzpamatovala se ze svého zděšení a zaútočila na Smrtijeda, který jí byl nejblíže. Omráčený se svezl k zemi a hned ho spoutala. Zbývající dva Smrtijedi se otočili, aby zjistili, kdo je přepadl. Čtyři studenti se na ni úlevně podívali, ale nepolevili ve své ostražitosti. Je možné, že je jich tu ještě víc. Sharon zaútočila na zbývající Smrtijedy, kteří se hned začali bránit a útočit nazpátek. Spolu se studenty je porazila. Obrátila se směrem, kde má Fox bojovat s další Smrtijedkou, ale je tam jen on, jak se zamyšleně dívá dál do chodby. Po Smrtijedce ani stopa.
"Co se tady, u Merlina, stalo?" vypadlo z ní zděšeně a hledí na tři spoutané Smrtijedy v bezvědomí.
"Nevím. Náhodou jsme na ně narazili," promluvil tiše Fox. "Sharon, jak se sem sakra mohli dostat?!" prudce se na ni otočil.
"Nemám tušení! Zvedla jsem kouzelné obrany! Kdyby sem vešel kdokoli se znamením zla na předloktí, věděla bych to! Museli nějak moje obrany obejít! Nevím, jak je to možné?!" zašeptala a podívala se na čtveřici studentů. "Jste v pořádku?" zeptala se jich úzkostlivě a všechny si je pozorně prohlédla. Hlavně svou dceru, Marleen.
"Snad v pořádku, až na tu ránu na hlavě," poznamenala Hermiona a ukázala na svoji tržnou ránu na čele.
"V pohodě. Pár modřin a škrábanců, ale jinak v pořádku," pousmál se Harry. Draco má naraženou ruku, jak ho jednou odhodili na stěnu a špatně dopadl. Marleen je na tom podobně jak Hermiona.
"Vezmu vás na ošetřovnu, tam se o v..."
"Co se to tu stalo?!" přerušil ji zděšený hlas McGonagalové.
"Smrtijedi!" zavrčel Fox a tiskne si ruku k boku.
"Cože? Tady ne hradě?!" v jejím hlase je znát panika. "Jak je to možné? Myslela jsem, že jste zvýšila ochranou bariéru?" pohlédla na Sharon.
"Museli ji nějak obejít! Nevím, jak je to možné. Museli přijít na nějaké kouzlo, které ji zrušilo nebo tak něco. Nedokáži si to vysvětlit. Nikdy se nic podobného nestalo," promnula si oči.
"Mami?" ozvala se nejistě Marleen.
"Ano?" usmála se na ni. Mlčky ukázala na zem za ní. Podívala se tam a uviděla krvavé stopy. Zarazila se a pohlédla na svá chodidla. Má je rozedřené do krve. Ty stopy jsou její. "To nic. Jaksi jsem běžela celou cestu bosá. To bude v pohodě," pousmála se. V tom shonu si ani neuvědomila, že ji rozedřené nohy pálí.
"A jak je možné, že čtyři studenti nejsou v tuto dobu ve svých postelích?" obrátila McGonagalová svoji pozornost na čtyřku přátel.
"Měli u mě trest," zavrčel Fox, který prošel kolem ní a zastavil se u Sharon. "Musím s tebou mluvit," zašeptal k ní.
"Později. Teď musíme ty děti dostat na ošetřovnu, a jak vidím, tak ty ji potřebuješ taky. Navíc musíme někam zavřít tyhle tři," mávla rukou ke spoutaným Smrtijedům, "a musíme je také vyslechnout. Takže…" protáhla.
"Vy čtyři, za mnou!" zavelel a vydal se směrem na ošetřovnu. Nikdo se neodvážil odporovat. "Ty zatím zajisti ty Smrtijedy. Pak s tebou chci mluvit," dodal při chůzi a ani se na Sharon neobrátil. Pevně si drží hlubokou ránu na boku, aby zastavil krvácení. Malá nepozornost ho stála tyto problémy. Studenti se neodvážili ani promluvit.
Po chvíli došli na ošetřovnu a tiše vešli. Kývl na studenty, aby si každý sedl na jednu z postelí a sám přešel ke dveřím kanceláře Pomfreyové. Zdvořile zaklepal a počkal, než vyjde.
"Co se proboha stalo?" vydala ze sebe zděšeně při pohledu na jeho bok a čtyři studenty sedící na postelích.
"To je jedno. Ošetřete ty studenty," pohodil hlavou k těm čtyřem.
"Jak vidím, tak nejvíce pomoci potřebujete právě Vy!" dloubla ho prstem do hrudi.
"Nebuďte směšná! To přežiju!" odporuje a otočil se k ní zády.
"Tak to ne! Teď jste můj pacient a budete mě poslouchat!" chytila ho pevně za rameno a odtáhla k posteli vedle studentů. Silou ho na ni posadila. On se ale nenechal a znovu se postavil. "Co jsem řekla?! Sednout!" naštvala se a znovu ho posadila. Vyjeveně se na ni podíval. Netušil, že tato žena má tolik síly. Raději dál neodporoval a v klidu seděl, dokud ho neošetřila. Poté se obrátila ke studentům a i je zkontrolovala.
"Naštěstí to není nic moc vážného, ale přesto tu dnes zůstanete přes noc!" oznámila jim. "Všichni!" dodala, když spatřila profesora zase na nohou.
"Ani náhodou!" sykl nebezpečně.
"Tak moment! Jednou jste na mé ošetřovně a uděláte, co řeknu JÁ! Tady platí MOJE pravidla, a když řeknu, že si Vás tu nechám přes noc, tak to taky bude!" nebezpečně se na něj podívala. Fox zmlkl a podíval se ke dveřím, kde spatřil usmívajícího se Brumbála a dostal neodolatelnou chuť mu jednu vrazit. Za ním je Sharon a nemá daleko k výbuchu smíchu. Vedle ní stojí ještě Snape a i jemu cukají koutky. Toho si však všiml jen Harry.
"Páni profesoři, Sharon, neslyšela jsem vás přicházet," usmála se na ně madam Pomfreyová.
"Přišli jsme asi před minutou. A, Garrethe, Poppy má pravdu. Dnes bys měl zůstat tady," ušklíbla se na něj Sharon. Fox si jen povzdechl a posadil se zpátky na postel. Snaží se udržet svoje nervy na uzdě, aby nevyjel po Brumbálovi. Samotná jeho přítomnost ho dráždí.
"Jste v pořádku?" obrátil se Brumbál na studenty.
"Najednou se staráte?" zasykl si pro sebe Fox, ale Hermiona, která k němu byla nejblíže, to slyšela. Všichni čtyři pouze kývli na souhlas.
"Díky profesoru a paní Gainsborough ano," usmála se Hermiona na zmíněné.
"A smím vědět, jak se sem ti Smrtijedi dostali?" zeptal se Brumbál Foxe. Ten něco zavrčel a oči mu více zrudly.
"A jak to mám asi vědět? Myslíte, že jsem jasnovidec? Pokud ano, tak Vás zklamu. Běžte si za Trelawneyovou!" naštval se víc a lehl si na lůžko, neobtěžoval se ani vyzout. Dal si ruce pod hlavu a oči upřel do stropu.
"To od Vás nebylo moc hezké," poznamenal.
"Ts. A co bylo dnes od Vás pěkné, pokud se mohu ptát?" pozvedl obočí, ale ani se na něj nepodíval.
"Na co narážíte?" zeptal se Brumbál zvědavě.
"Nepovídejte mi, že si to nepamatujete," zavrčel.
"Mimochodem," vložil se do hovoru Snape, aby zabránil případnému sporu. "Děkuji za Vaše dnešní upozornění. Bez toho bych už byl mrtvý," upřeně sleduje Foxovu reakci.
"Nemáte zač. Podle toho usuzuji, že jste potkal Lestrangeovou při útěku?" vyslovil svoji domněnku.
"Ano. Bohužel neměla moc času. Jediné, co řekla, bylo, zrádče. Měla moc starostí s útěkem. Chtěl jsem ji chytit, ale za hranicí pozemků se přemístila pryč."
"Takže nezrušili úplně ochranu pozemků," zamyslel se Fox.
"Popravdě ji nezrušili vůbec. Zkontrolovala jsem sice zatím jen část, ale ani jedna nebyla narušena. Museli to nějak obejít," přiznala Sharon.
"Co to znamená?" zeptal se nejistě Draco.
"Do toho vám nic ne..." začal Brumbál, ale byl přerušen.
"To znamená, že jsme Voldemorta a jeho nohsledy šeredně podcenili. Museli najít způsob, jak lze obejít naše obrany. Bradavice už nejsou tak bezpečné, jak se mohlo na první pohled zdát," informoval všechny čtyři studenty Fox.
"To znamená," zašeptala Hermiona, "že si sem můžou chodit, jak chtějí a ani o tom nebudeme vědět?"
"Přesně tak," kývl na souhlas.
"Nebojte se, slečno, už se pracuje na zvýšení obrany. Jen tak se sem nedostanou," usmál se na ni Brumbál.
"Zase jen za jedním účelem? Zase jen pro ochranu Harryho?!" vybuchl Fox a prudce se posadil. Rána na boku se mu opět otevřela.
"Buďte trochu opatrnější!" vyjela na něj Pomfreyová a začala ho znovu ošetřovat.
"Samozřejmě, že pro ochranu všech studentů!" brání se.
"Je mi to všechno jasné. Vaše dnešní slova mi jsou dostatečně jasná. Mě neoklamete. Znám Vaše záměry!" sykl a znovu si lehl, nedbaje Poppy, která ho pořád peskuje. Harry na svém lůžku zírá před sebe ohromen z toho, co slyšel. Brumbál se zamračil a otočil k odchodu.
"Brzy se uzdravte!" s těmito slovy odešel. Fox si odfrkl.
"Žádná obhajoba?" pozvedl obočí, ale Brumbál už je pryč. Poppy mu dala na ránu nový obvaz a se stálým reptáním odešla do své pracovny.
"Jeho záměry?" zašeptal Harry svoji otázku, ale přesto ho všichni slyšeli.
"O to se teď nemusíte starat, Pottere," poznamenal Fox. "Teď máme něco důležitějšího k řešení," pohlédl na Sharon a Snapea. "Jste na mé straně nebo na straně Brumbála?" pozvedl obočí.
"Jak to myslíš, Garrethe?" zarazila se Sharon.
"Jednoduše. Nemám Brumbála rád. Jeho metody se mi nelíbí. Ostatně dnes se mi zprotivil ještě víc!"
"Aha! Tak proto jste měl rozmlácenou pracovnu. Brumbál Vás nějak naštval!" uvědomila si Hermiona. Fox přikývl na souhlas. "Co udělal?" podívala se na Sharon.
"Je schopný obětovat klidně desítky lidí, jen aby ochránil Harryho," zašeptala smutně.
"Cože?" vykřikli svorně Draco, Hermiona a Marleen. Harry není schopen slova.
"To jsou ty záměry," přitakal Fox. "To teď ale nebudeme řešit," ukončil konverzaci na toto téma.
"Ptal ses, na čí straně jsem," začala Sharon. "Jak se zrovna mě můžeš ptát na něco tak zřejmého. Jsem samozřejmě na tvé straně, Garrethe," usmála se na něj. Fox přikývl a pohlédl na Snapea. Chvíli mlčel, než promluvil.
"Po dnešku jsem na Vaší straně," mluvil tiše, ale vážně.
"Fajn. Moje podezření je, že Voldemort má u sebe někoho z Talnagonu." Po jeho prohlášení nastalo hrobové ticho.
"Co je Talnagon?" narušil ticho Harry.
"Harry, copak opravdu nic nečteš?" protočila nad ním Hermiona oči.
"Promiň, ale o tomhle jsem opravdu nikde nečetl!" namítl.
"No, pokud nečteš zrovna spisy ministerstva nebo hodně staré knížky, tak jsi o tom ani číst nemohl. A pokud beru v potaz, že jsi vyrůstal u mudlů, tak jsi o tom nemohl ani slyšet," usmála se na něj Sharon.
"Přesně!" přitakal Draco. "Talnagon je kouzelnický ostrovní stát," informoval ho. Harry se na něj vyjeveně podíval.











